Zdeňka Marie Baborová: The First Female Doctor of the University of Prague

Milada Sekyrková

doi:10.18778/1644-857X.24.02.08

Autor

Milada Sekyrková Uniwersytet Karola w Pradze https://orcid.org/0000-0003-0916-8275

DOI:

https://doi.org/10.18778/1644-857X.24.02.08

Słowa kluczowe:

edukacja kobiet, żeńskie gimnazjum, zatrudnienie kobiet, lekarka, emancypacja kobiet

Abstrakt

W monarchii habsburskiej po raz pierwszy umożliwiono kobietom wstąpienie na uniwersytety w 1897 r. – na wydział filozoficzny, a w 1900 r. – na wydział lekarski. Praga była na to gotowa i można powiedzieć, że to właśnie Praga bezpośrednio zainicjowała ten przełom. Od 1890 r. istniało tu żeńskie gimnazjum Minerva – pierwsze tego typu w Europie Środkowej – które systematycznie przygotowywało dziewczęta do studiów uniwersyteckich. Już w 1895 r. niektóre uczennice Minervy uczęszczały na wykłady uniwersyteckie jako studentki nadzwyczajne, dlatego pierwsza kobieta uzyskała stopień doktora w Pradze już w roku 1901 – Zdeňka Marie Baborová otrzymała doktorat z biologii. Jaki był jej dalszy los? Jakimi źródłami dysponujemy? I jakie były losy jej niektórych następczyń? Artykuł ten ma na celu odpowiedzenie na te pytania.

Pobrania

Statystyki pobrań niedostępne.

Biogram autora

Milada Sekyrková - Uniwersytet Karola w Pradze

Dr Milada Sekyrková – she is a graduate at the Faculty of Arts, Charles University Prague. The rank of candidate of sciences in Czech history. She is active in Institute of the History and Archive of CU and also lectures at Faculty of Arts CU. Vice-president of the Society for the History of Science and Technology of the Czech Republik, 2017–2025 Treasurer and since 2025 Assistant Secretary General od the IUHPST/DHST.

Research interest: institutional basis of the history of education and the history of science more generally.

Bibliografia

Bahenská M., Cesta k nové ženské profesi: slečna učitelka, “Česko-slovenská historická ročenka” 2014–2015, [published 2016], pp. 349–357.

Bahenská M., Povolání: žena. K otázce vzdělávání lékařek a učitelek v českých zemích v 19. století, [in:] Ženy ve spektru civilizací. (K proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti), ed. J. Tomeš, Praha 2009, pp. 53–62.

Bahenská M., Proměna ženského světa, [in:] Habsburkové 1740–1918: Vznikání občanské společnosti, ed. I. Cerman, Praha 2016, pp. 691–706.

Bahenská M., První žena v Karolinu, “Studia Historica Nitriensia” 2021, vol. XXV, no. 2, pp. 453–465.

Bahenská M., Žena v medicíně: Anna Bayerová, [in:] Cesty k samostatnosti. Portréty žen v éře modernizace, eds P. Vošahlíková, J. Martínek, Praha 2010, pp. 70–90.

Bahenská M., Ženský výrobní spolek český, “Český lid” 2004, vol. XCI, no. 3, pp. 253–271.

Bahenská M., Život měšťanské rodiny 19. století ve vzpomínkách žen, “Museum vivum: sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm” 2007, vol. III, suplementum, pp. 49–58.

Ebelová I., Sekyrková M., První absolventky – lékařky židovského původu z pražských univerzit a jejich kariérní možnosti mezi světovými válkami, “Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis” 2020, vol. LX, no. 2, pp. 23–35.

Frankl M., Český antisemitismus 19. století, Žďár nad Sázavou 2010.

Havránek J., Zřízení univerzity, [in:] Dějiny univerzity Karlovy III, 1802–1918, ed. J. Havránek, Praha 1997, pp. 183–188.

Heczková L., “Má předrahá Johanko!” Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, “Dějiny a současnost” 2009, vol. XXXI, no. 9, pp. 40–43.

Heczková L., Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky, Praha 2009.

Heczková L., První léta časopisu Ženské listy. Co chtěla kritička Eliška Krásnohorská?, [in:] Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie. (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27.–28. dubna 2006), eds K. Čadková, M. Lenderová, J. Stráníková, Pardubice 2006, pp. 323–334.

Hoffmannová J., Helena Tuskanyová, jedna z prvních středoškolských profesorek, [in:] Alis volat propriis. Sborník k životnímu jubileu Ludmily Sulitkové, ed. H. Jordánková, Brno 2016, pp. 504–513.

Konečný K., Prof. Dr. Karel Amerling – lékař, pedagog, politik, [in:] Andros probabilis: sborník prací přátel a spolupracovníků historika prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., k jeho 70. narozeninám, eds J. Malíř, P. Marek, M. Moravská, Brno 2005, pp. 585–595.

Kořínková L., Karel Slavoj Amerling: věštec ve státních službách, [in:] Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století: úředník a podnikatel: sborník příspěvků z 26. plzeňského sympozia k problematice 19. století: Plzeň, 23.–25. února 2006, eds T. Petrasová, H. Lorenzová, Praha 2007, pp. 92–97.

Kronika prvního dívčího gymnázia v habsburské monarchii, ed. M. Sekyrková, Praha 2016.

Lenderová M., K hříchu i k modlitbě: žena devatenáctého století, 2nd ed., Praha 2016.

Lenderová M., Vstup žen do světa práce, “Studie k sociálním dějinám 19. století 6” [Opava] 1996.

Machačová J., Žena v 19. století jako „přívěsek”?, [in:] Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie. (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27.–28. dubna 2006), eds K. Čadková, M. Lenderová, J. Stráníková, Pardubice 2006, pp. 209–214.

Masnerová J., První studentky na pražské technice, “Práce z dějin vědy” [Praha] 2002, vol. III, pp. 181–187.

Marešová D., A přece mě ten krutý osud stihl… Ovdovělé pražské měšťanky ve druhé polovině 19. století v odrazu ego-dokumentů, České Budějovice 2020.

Neudörflová M., České ženy v 19. století. Úsilí a sny, úspěchy a zklamání na cestě k emancipaci, Praha 1999.

Palatová K., Krausová V., Havelková T., Žena pohledem právních norem habsburské říše druhé poloviny 19. století, [in:] Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie. (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27.–28. dubna 2006), eds K. Čadková, M. Lenderová, J. Stráníková, Pardubice 2006, pp. 501–514.

Platovská M., Valchářová V., První architektky – studia a tvorba, [in:] Povolání: architekt[ka], exhibition catalogue, Praha 2003, pp. 50–53.

Strnadová M., Karel Slavoj Amerling očima jeho pokračovatelů (Amerlingův přínos v oblasti výchovy a vzdělávání osob s mentálním postižením), Praha 2014.

Uhrová E., Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012.

Uhrová E., Po stopách šesti žen, Praha 2020.

Vlašínová D., Eliška Krásnohorská, Praha 1987.

Vošahlíková P., Česká žena v politice a veřejné činnosti na přelomu 19. a 20. století, [in:] Žena v dějinách Prahy: sborník příspěvků z konference Archivu hl. m. Prahy a Nadace pro gender studies 1993, Praha 1996, pp. 291–299.

Masnerová J., Vzpomínka na Paní Architektku, Pražská technika” 2006, no. 1, https://web.archive.org/web/20110228034847/http://sites.google.com/site/damskyklubcvut/zeny-cvut/milada-petrikova-pavlikova (accessed 17 June 2024).

Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/157/?lang=cs https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/96/?lang=cs https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/162/?lang=cs (accessed 17 June 2024).

Ženské listy, časopis pro záležitosti žen a dívek českoslovanských, https://ndk.cz/view/uuid:c0a4aca9-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4fc7b050-18a8-11e9-a782-5ef3fc9bb22f&fulltext=tuskanyov%C3%A1 (accessed 21 June 2024).